2
Rozvíjet kritické myšlení u žáků je podle učitelů důležité. Své tvrzení však často neaplikují v praxi.
TASR 23.07.2019 17:00 žáci, škola, učitelé Foto: Shutterstock
Jak se učí naše děti ve školách?
Ukázal to průzkum občanského sdružení Centrum environmentální a etické výchovy Pryskyřice realizován ve spolupráci s agenturou Focus. Jeho výsledky představili na úterní tiskové konferenci.
„Průzkum nám ukázal, že učitelé vědí, co je třeba učit a co je dobré,“ přiblížil spoluzakladatel Pryskyřice Juraj HIPS. Téměř ve všech kategoriích se však projevil nesoulad s praxí. Podle HIPS je příčinou nedostatečná příprava na pedagogických fakultách. „Budoucích učitelů musíme naučit dovednostem 21. století, „zdůraznil.
Z průzkumu vyplynulo, že 58 procent učitelů souhlasí s tím, že základní škola má hlavně zprostředkovat poznatky, přičemž není až tak důležité chápat souvislosti. Za alarmující fakt označili iniciátoři průzkumu, že jeden z pěti učitelů projevil autoritářské tendence. Tito učitelé si myslí, že Slovensku by pomohl silný vůdce, který by nastolil pořádek i za cenu omezení některých svobod.
Pause0% VolumeAd
Nejčastějšími metodami výuky jsou podle průzkumu výklad před tabule nebo čtení učiva z knihy či poznámek. „To je jeden z nejhorších způsobů, jak člověk získává znalosti,“ komentoval situaci HIPS. Přesto 95 procent učitelů souhlasilo s tím, že učit kreativní znamená dělat hodinu zajímavější.
Učitelé vnímají pozitivně i práci ve skupinkách, ale 58 procent ji na hodinách nepraktikuje. „Právě schopnost pracovat v týmech je zaměstnavateli dnes velmi vyžadována,“ upozornil na to lektor kritického myšlení na Komenského institutu Ondrej Gažovič.
Až 93 procent učitelů v průzkumu deklarovalo, že výchova k občanství umožňuje formovat vlastní postoje. Přes poloviny z nich, 55 procent, se ztotožňuje s názorem, že učitel by měl žákům zprostředkovat názory a politické postoje ke společenským otázkám. Na hodinách však diskutuje se žáky pouze 31 procent z nich.
V oblasti profesního rozvoje pedagogů až 83 procent pedagogů tvrdilo, že se chce vzdělávat. Podle průzkumu jim chybí zpětná vazba. Jen zřídka se na hodině účastní jiní učitelé, kteří by reflektovaly způsob vyučování. Většina z pedagogů, 65 procent, si navíc myslí, že hospitace by měl provádět pouze ředitel nebo zástupce školy.
Gažovič vidí pomoc v nevládních organizacích, které vyškolit učitele. Proškolený pedagog však podle něj často zůstává se svým přístupem na škole sám. Řešení daných problémů si proto vyžaduje systémovější změnu, míní. Problémem je i stále nízký status učitele.
Do celoslovenského reprezentativního průzkumu s názvem „Základní dovednosti pro 21. století z pohledu učitelů: Tvrzení vs. realita“ se zapojilo 523 učitelů druhého stupně základních škol. Realizovaný byl koncem června 2019. Zaměřoval se na témata, jako jsou občanství, komunikace a spolupráce, tvořivost či profesní rozvoj pedagogů.
